Spanilá jízda krajskou soutěží

V roli kapitána se pokusím zhodnotit sezónu 2014/2015 v Krajské soutěži východ. TJ Jiskra Jaroměř C se při pohledu na soupisky přihlášených družstev díky kombinaci zkušenosti a mládí měla pohybovat někde v klidném středu tabulky. Už od prvních kol jsme nastupovali v kombinované sestavě. V průběhu 11 utkání zasáhlo do hry 14 hráčů. Bohužel pouze jednou se nám podařilo nastoupit v základu.
Od začátku tým provázela výsledková krize a chyběly nám body na zadních deskách. Na úvod jsme těsně prohráli oba venkovní zápasy shodně 3:5 s DDM Třebechovice pod Orebem B a Sokol Jukov Červený Kostelec. Potom přišlo smolné domácí derby s Českou Skalicí 3,5:4,5. Tady se povedla partie Tomášovi, který svého soupeře strategicky udusil. Pěknou reportáž napsal hostující kapitán pan Vladimír Velecký.
Ve čtvrtém kole jsme proti domácí Dobrušce nastoupili poprvé a naposled v základní sestavě. Naše vyhlídky na většině šachovnic byly více než nadějné. Soupeřům se však v závěru podařilo nějakým zázrakem ze tří prohraných partií uhrát 2,5 bodu a otočit tak výsledek utkání na 3,5:4,5. Tímto (ne)výkonem jsme nejspíš urazili šachovou múzu Caissu a do konce soutěže nás provázela smůla snad v každém tahu. V prosincové předehrávce 11. kola jsme v silné sestavě dost potrápili vedoucí družstvo Panda Rychnov nad Kněžnou B. Výsledek 3:5 mohl být opačný, kdyby se nám podařilo využít chyb soupeřů. V pátém kole nás jasně přehrál NIKI TJ Náchod B 1:7. V šesté kole přišla další smolná porážka v Rychnově nad Kněžnou se Spartakem A 6:2. Skvělou útočnou partii zde sehrál Honza Kuneš. Aby toho nebylo moc, v domácím utkání s DDM Kostelcem nad Orlicí prohráváme 3,5:4,5 a venku se Sokolem Hradec Králové B stejným výsledkem 3,5:4,5. K bodům nám chybělo... štěstí, krůček, tah? V Hradci se prosadil Karel Chalupa. Předposlední 9. kolo jsme konečně bodovali! Porazili jsme bez jediné prohry celkově třetí ŠK Lípu C 5:3. A družstvu svitla naděje. Krásná kombinační partie se povedla Milanu Borůvkovi. Vyvrcholením sezóny se stalo závěrečné 10. kolo soutěže v klubovně nad Vesmírem s PŠ TJ Náchod C. Domácí proti nám vyrukovali s čerstvým krajským přeborníkem H12, Lukášem Drašnarem. K udržení v soutěži jim stačila zápasová remíza. Většina partií byla extrémně bojovných, v průběhu se šance a emoce přelévaly z jednoho týmu na druhý. Utkání nakonec skončilo nešťastně, naší těsnou prohrou 3:5 a v soutěži jsme obsadili poslední 12. místo.
K výkonům jednotlivých hráčů podle šachovnic:

  1. Petr Staněk (průměr nár. elo soupeřů 1940) - 5,5 bodů/11 zápasů, snažil sem se v partiích hrát aktivně. Mrzí mě zbytečná prohra po chybě v propočtu s Josefem Novotným (Panda Rychnov) a remíza vyhrané koncovky s Markem Krásou (Třebechovice). Naopak s Janem Mojžíšem (Náchod B) jsem měl štěstí.

  2. Roman Kudr (1836) – 4/9, nepostradatelný člen a šprýmař týmu, který kromě důležitých bodů a skvělých hlášek zásoboval tým perníky z Dubence. U soupeřů vzbuzoval respekt nejvyšším ratingem. Hrál solidně, těžil ze zkušeností, po zahájení stál vždy dobře a málokomu se ho podařilo překvapit. Zkušeně porazil talentovanou Annu Vítovou (Sokol Hradec). V konečném součtu však čekal určitě víc bodů. Uznání zaslouží také jako jeden z nejaktivnějších hráčů Jaroměře, když nastupoval pravidelně na většinu utkání v KS i v KP.

  3. Tomáš Back (1789) – 3,5/5, když hrál, tak patřil mezi opory. Ukázal se především výhrami v partiích s Martinem Leskem (Česká Skalice) a Jiřím Danielem (Panda Rychnov). Škoda, že mu pracovní povinnosti nedovolily nastoupit v důležitých zápasech v závěru sezóny.

  4. Jan Kuneš (1789) – 6/11, nejlepší hráč týmu. Získal nejvíc bodů, odehrál poctivě všechny zápasy v KS a KP a zaskvěl se několika útočnými partiemi např. s Bohumilem Kotyzou (Spartak Rychnov) nebo Jaroslavem Zikmundem (Kostelec nad Orlicí). Honza hraje složité taktické šachy a jeho partie jsou často plné zvratů. Svým zodpovědným přístupem motivoval celé družstvo k maximální snaze v každé partii.

  5. Milan Borůvka (1746) – 3,5/7, kromě samotného hraní pracoval pro oddíl v mnoha rolích - jako kapitána A družstva v KP, řidič, rozhodčí. Patřil mezi největší bojovníky týmu a v zápasech se nadřel ze všech nejvíc. Jeho partie trvaly nejdéle, často se rozhodovalo v až obtížných koncovkách. Výsledkově se mu dařilo spíše střídavě. V několika partiích nevyužil dobré příležitosti k výhře. Na všechny spoluhráče i soupeře rozhodně zapůsobila jeho kombinační smršť zakončená matovým útokem z partie v 9. kole s Vasilisem Tsapanidisem (Lípa).

  6. Pavel Halbich (1718) – 2,5/8, zaslouží poděkování. Nastupoval svědomitě k partiím i přes zdravotní problémy a patřil k důležitým hráčům týmu. Jeho partie se vyvíjely podle obvyklého scénáře: rozehrál zajímavé ostré zahájení, soupeři pod útokem začínali ztrácet půdu pod nohama, dostal se do přivyhrané pozice, ale na realizaci výhody mu zbylo málo času.

  7. Zdeněk Michl (1757) – 3/10, zástupce kapitána, rozhodčí. Patřil k nejdůležitějším hráčům. Celou sezónu se snažil tým nějak dokopat k lepším výkonům. Asi nejvíc ze všech prožíval neuspokojivé výkony celého týmu. Při zápasech nešetřil dobře míněnou kritikou. Zdenkova sezóna měla dvě části – úvodní méně povedenou (0,5/6) hra se mu nedařila jak by chtěl, dostával se do časovek a závěrečnou povedenou (2,5/4), kdy přidal na agresivitě, porazil Josefa Rejnuše (Sokol HK) nebo černými udržel důležitou remízu s Pavlem Pražákem (Lípa).

  8. Karel Hekele (1507) – 3,5/10, vždy spolehlivý nejen přístupem k vlastní hře, ale i k ostatním hráčům. Odehrál drtivou většinu utkání, dělal řidiče na venkovních zápasech. I když se výsledkově trápil, snažil se hrát celou sezónu aktivní zajímavé šachy. K lepším výkonům mu schází jen větší herní praxe. Nejlepší výkon podal v úvodním kole - porazil Karla Picka (Třebechovice), když se v takticky náročné pozici zorientoval lépe než soupeř.

  9. Radka Růžičková (1536) – 2/5, zaslouží poděkování za obětavost pro tým. Už před sezónou slíbila, že nastoupí jen jako záskok maximálně ke dvěma utkáním a bude preferovat zápasy KP. Sama není ze svými výkony spokojená. K většině partií nastupovala po náročné noční 12h službě a místo spánku zápasila na 64 polích. Zda bude hrát se dozvěděla vždy na poslední chvíli, když někdo vypadl ze sestavy. V partiích soupeře přehrávala, podle průběhu měla mít 4/5, ale při realizaci výhody se pokaždé v časových tísních dopouštěla chyb.

  10. Marek Kaiser (1658) – 0,5/1, fantom sestavy uhrál jednu remízu v zápase s Kostelcem nad Orlicí.

  11. Radomír Svršek (1655) – 0/1, spolehlivý náhradník, který si zahrál v utkání se Spartakem Rychnov.

  12. Adam Holda (1511) – 0/4, (11 let) sbíral v partiích zkušenosti. Soupeři byli zatím nad jeho síly. V průběhu sezóny se jeho hra zklidnila a zlepšil se o min. třídu. Nejlepší výkon podal v partii s Vladimírem Světinským (Červený Kostelec). Nelpění na výsledcích, účast na turnajích a start příští rok v RP, mu může v budoucnu přinést řadu zatím netušených úspěchů.

  13. Karel Chalupa (1534) – 0,5/4, (16 let) stejně jako Adam získával zkušenosti. V úvodní partii KS mu chyběla herní praxe, ale s každou další stupňoval svůj výkon. S Václavem Rufferem (Spartak Rychnov) měl na desce rozhodující převahu a s Jiřím Noskem (Sokol HK) vymyslel krásný útok s obětí věže a ziskem dámy. Místo dvou bodů však dokázal vyválčit jen remízu. Chce to začít pravidelně hrát vážné partie, trénovat propočet a analyzovat příčiny porážek.

  14. Pavel Friedrich (1395) – 0/2, (10 let) působil v roli náhradníka. Sehrál jen dvě partie, ale i tak ukázal, že talent rozhodně má. Bohužel stále hraje hodně rychle, a proto přišel o možné body. Stejně jako Adam s Karlem by potřeboval hrát více vážných partií. Vše záleží na jeho přístupu k šachu.

  15. Miroslav Martinovský – divák, „devátý hráč na hřišti“. Přišel tým povzbudit na většinu domácích utkání a také na dva venkovní zápasy do Dobrušky a Náchoda.

 
Na závěr se pokusím o parafrázi z klasického českého filmu: „No, já myslím, že si musíme přiznat, že ty výsledky nemáme takové, jak jsme si slibovali, ale já bych to neviděl tak černě. Ten celkový obraz, jak sem vám ho tady nastínil není samozřejmě nějak růžový. Ovšem, a to nesmíme přehlížet, a tady bych s kritiky nesouhlasil, že jsou tu už zárodky toho pozitivního…takové ty první vlaštovky...“  Postavit „C“ družstvo do KS byl určitě správný tah. Zahrál si každý, kdo měl zájem, především pak hráči, kteří pravidelně nenastupují v KP. Příležitost dostali také talentovaní žáci. Důležité bylo to, že se mohli učit od těch zkušenějších hráčů. Všechny zápasy byly vyrovnané. Odehráli jsme je kompletní v 8 lidech bez pokut a povedlo se nám sehrát zajímavé partie. Bohužel družstvo propadlo výsledkově a je na hráčích oddílu, zda si na výroční schůzi zvolí jiného kapitána C týmu. Věřím, že se v následující sezóně 2015/2016 dočkáme vyššího bodového zisku a potvrdí se stoupající úroveň našich mladých hráčů.
 
Petr Staněk