V neděli 19. 10. 2025 jsme sehráli úvodní kolo Krajského přeboru s B týmem Pandy Rychnov. Cíl splněn! Tedy ten nejdůležitější a zároveň první postupný abychom si dobře zahráli. Vítězství se rodilo lehce, vedli jsme již 4:1, ale poslední tři partie byly všechny mizerné, takže Jirka Daniel mi na chodbě vysvětloval, že vlastně máme být rádi za remis. Naštěstí se spletl, ale nepředbíhejme! Pro mě byl zápas specifický tím, že jsem řadu hráčů soupeře (kromě Pandy A proti nám hrála na chodbě ještě Panda, tuším, D proti našemu céčku) viděl o den dřív na soustředění talentů v Rychnově: Zelbu, Kroulíka, Krautschneidera, Kubíčka, Rozuma… a samozřejmě nestárnoucího Jirku Daniela. Bylo poněkud paranoidní najednou stát proti nim.
Nejprve skončila na 4. šachovnici partie Štěpán Mareš vs. Pavel Kačírek. Sotva jsme začali, přišel Štěpán s otázkou (no, spíš oznámením), že mu soupeř nabídl remízu. Zamlada jsem byl kojen Guthem-Jarkovským, tak jsem se zeptal, zda tak učinil slušně. Štěpán správně pochopil, že pokud ano, smí nabídku akceptovat, a neprodleně tak učinil. Černými možná Pavla Kačírka zaskočil aktivní obranou 11…Je4!
O chvilku později jsme už vedli díky partii Vojty Zemana s Janem Krautschneiderem na 7. desce. Když Vojtův soupeř a námořnický syn zahrál v rovné pozici nepozorné 15…b6 a co byl Vojtův poslední, 16. tah jistě uhodnete:
Další vítězství jsme už slavili v duelu jedniček Pavla Čecha s Lukášem Zelbou. Hrálo se s posledními pár minutami na hodinách. S Lukášem jsem blical Karo-Cann v sobotu, tak mi to nedalo a mrknul jsem, jak se dnes hraje. Uhodnete, co je hlavním tahem této varianty?
Myslel jsem si, jak nestojím dobře, ale můj soupeř měl pravdu, přes 20 tahů to bylo rovné. Pak už ne…
O chvilku později zavěsil Luboš Hubka, hrající na 5. šachovnici s Milanem Dvořákem. Je to jedna ze dvou dnešních partií na téma „když chce soupeř hrát určitou variantu, je slušné do ní vlézt“. Luboš si tak nechal dát bílými Marshalla, ale s pěšcem dělal fóry a vzal si ho až později. Přesto stál v pozici na diagramu hůře! Soupeř měl zkusit 17…Jg6, protože po logickém 18.Sg3 by přišlo… co asi? Místo toho zahrál Vad8 (to není překlep), Luboš poděkoval a kvalitu si vzal.
Hned po Sxd8 Vxd8 zahrál Je4 a pozice je zralá na další diagram, poněvadž přišlo Jf3+ gxf3 Sh2+ Kxh2 Vxd4 cxd4. Luboš tedy přišel těmito dvěma mezišachy o dámu, měl však za ni hafo materiálu (dvě věže a figuru), ale vůbec jsem si nebyl jist, jak to dopadne, protože jeho král je poněkud holý. Ale pěšec z d4 došel s šachem až na e7, což byl poslední tah v partii: 1:0.
Pak remizovala Radka Staňková s prostředním Štěpánem Kroulíkem na 8. desce. S poslední minutou raději opakovala tahy Sh2+ a Sg3+, až počítač jí prozradil, jak to bylo vyhrané – najdete to i vy?
Mohla však slavit mnohem dřív, mladý Kroulík totiž přehodil tahy a v sice moderní, ale úplně blbé variantě Francouzské obrany šel Jf3 místo c3. A teď by se asi divil po 5…c4 s dalším dxe4 a Dxd4.
Zbyly tři koncovky, kde jsme tahali za kratší konec.
Tomáš Prouza prohrál na 6. prkně s Jiřím Danielem komplikovanou pozici. Tomáš mi sice vysvětlit, že kdybych mu přikázal remízu, soupeř by ji ve střední hře jistě rád vzal, ale kdo měl vědět, že ji budeme nutně potřebovat?
Partii neudržel ani Pavel, druhý z dua Prouza. Pepa Novotný proti němu zahájil na třetí desce vylepšeným catenacciem "e6, g6, d6, f6". Brzy přidal i c6 a koně převedl na c7 a f7. Na to Pavel nemohl být připraven. Bojoval statečně, leč marně.
Vše tedy viselo na Oldovi. Oldřich Wenke bojoval s mým dalším rychnovským druhem v trenérské zbrani, s Honzou Horákem. Také měl pocit, že je fér dovolit soupeři hrát, po čem jeho srdce touží a na 1.e4 e6 2.d3 d5 3.De2 (černý po těchto patazích již stojí o něco lépe) se vyvíjel nic zlého netuše, a6 zjistil, že má na výběr pasivní koncovku a dlouhé utrpení svého krále. Vybral si to první – a ta pozice byla tak hnusná, že ani na mysl nepřišlo, že po Vc8 by byla rovná!
Na Sxb6 se černý vrátí Vb8, dobere na b3 a s pěšci na (skoro) jednom křídle je to zívačka. A když bílý na b6 nevezme, čeká jej šachování a svazování z céčka, doplněné o latentní vidle.
O 20 tahů později Honza zahodil asi nejlehčí výhru po 55.Sd3 s dalším šachem na g6 a pak se uvidí, zda vyhraje po Vxf6, Kc7, nebo po Vc2. Místo toho „získal“ pěšce na b5 nevěda, že všechny věžovky jsou remis. Olda mu to vysvětlil po 55…e5. Olda se tak po zásluze stává bojovníkem kola.
Od neděle do neděle jsme v zápasech družstev porazili hned tři Pandy s celkovým skóre 15:6. No, kdo z vás to má?
Pavel Čech