V neděli 12. 4. 2026 nás čekalo závěrečné 11. kolo Regionálního přeboru (skupina A). V domácím prostředí jsme v barvách C týmu přivítali družstvo Sokol Rychnov n/K B. Já (Petr Staněk) jsem byl v roli rozhodčího (společně se souběžně hraným utkáním KP), kouče a fotografa. Od začátku jsme soupeře zmáčkly, že to vypadalo na naši výhru minimálně 4,5. Jednalo se o poslední kolo v soutěžích družstev v letošní sezóně. Na zápas přišlo postupně v průběhu dopoledne 33 neplatících diváků (když počítám i 16 hráčů KP, kteří své partie skončili již tradičně dříve než C a se zájmem sledovali poslední duel v nižší soutěži).
Na úvod nás do vedení poslala na druhé šachovnici Iva Archlebová se zkušeným Rostislavem Pallou. V zahájení, hrála se španělka, stála trochu podezřele. Soupeř toho nevyužil, ve střední hře přišel o pěšce a už se to s ním vezlo. Iva se prezentovala soustředěným výkonem a rozhodla taktickým úderem snů (odtažný šach, dvojúder, odtažné napadení a vazba v jednom balíčku), z čehož se soupeř už nedostal. 1-0
Téměř ve stejnou chvíli si bod za vítězství připsala na 4. desce také Eva Archlebová. Od prvních tahů Hry dvou jezdců v obraně byla v bojovné náladě. Tohle zahájení je překvapivě lepší za černé. Postupně dostala svého soupeře, Romana Plašila pod tlak. Vynalézavou hrou se dostala pomocí spolupráce věže a jezdce až k soupeřovu králi. Soupeře pěkně přehrála, na druhé řadě ukořistila několik pěšců a partii rozhodla vazbou na b sloupci. 2-0
Na pátém prkně se snažil od úvodních tahů útočit také Petr Kudláček. S Jiřím Divíškem hráli Dámskou indickou a Petr získal díky malé kombinaci (Sh7+) kvalitu. Když si vytvořil krytého volného pěšce na b sloupci, zdálo se o partii rozhodnuto. V koncovce D+V proti D+J ale nenašel dvojí úder se ziskem jezdce a soupeř kontroval postupem volného pěšce. To se mu překvapivě povedlo, pěšec udělal kariéru na poslední řadě a partie skončila pro nás smolnou remízou. 2,5-0,5
Šimon Krása, hrající na třetí šachovnici s Václavem Hovadem, měl v hrací místnosti opět fanouškovskou podporu. Od začátku se v Katalánské do soupeře pustil, získal krásného krytého superkoně (nejde vyhnat ani vyměnit) v centru, věží ovládl jediný volný a sloupec, díky aktivitě figur získal krytého volného pěšce navíc. V tento okamžik to vypadalo jednoznačně. Davy fanoušků šílely, s Tobiášem se navzájem povzbuzovali, soupeři propadali panice. Bílý však vše totálně zablokoval, figury postavil na 7. a 8. řadu a Šimona už k ničemu nepustil. Nebylo kde prorazit. Remíza ale rozhodla o našem celkovém vítězství. 3-1
Katalán se hrál také na první desce, kde hráli Tobiáš Raule s nebezpečným Romanem Viziblou. Na partii jsme se dívali na kroužku. Tobiáš zkušeného protivníka v zahájení zatlačil tak, že téměř všechny černé figury kempovaly na 8. řadě. Dokud byly na šachovnici těžké figury, udržoval si Tobiáš o lepší pozici cca +1,5. Soupeř měl navíc horší čas (20 minut proti třem).
V koncovce, pokud si ji pamatuji správně, měl soupeř, hájící černé figury, silného střelce, který je obecně v otevřených pozicích lepší než jezdec, navíc když jsou pěšci na obou křídlech. Plán za bílého bych volil Jd2, případně postavit všechny pěšce na opačnou barvu střelce, aby na ně nemohl. Černý by musel postupovat pěšci b a c, tím by se oslabil. Tobiáš se rozhodl hrát aktivně na výhru, přecenil pozici, postupovat volným pěšcem, což nakonec nevyšlo a o pěšce přišel. Naopak své spojené pěšce rozeběhl černý, krále instaloval do centra a využil předností pozice. Z pohledu diváka super dlouhá, bojovná partie. 3-2
Díky výhře jsme se posunuli v závěrečné tabulce na 6. místo. V sezóně dostávali příležitost především mladí hráči. Těšit se můžete na hodnocení sezóny.
Petr Staněk